Blog

Kam se podělo léto aneb stinné stránky redaktořiny

autor: | 8. 9. 2022 | #zeživotaredaktorky

Být redaktor je báječné, skvělé, obohacující a naprosto prima. Ale jako každá profese má i stinné stránky. Pokud uvažujete o dráze redaktora, měli byste zvážit i následující výčet mínusů:

  • Budete číst neustále, úplně furt, takže číst si ještě ve volném čase chce pečlivý výběr titulů, hodně tréninku a pozornost. A někdy to prostě ani za boha nejde.
  • Občas prostě budete číst brak jenom proto, abyste měli čím zaplatit elektřinu. Redaktořina není zlatý důl, spíš černá díra… zato young adult fantasy, romány pro ženy a detektivky se prodají vždycky!
  • Pokud nebudete číst okamžitě po vydání všechny Tučkové, Soukupové, Morštajnové a Bellové, lidi se na vás budou dívat s podezřením.
  • Budete neustále vysvětlovat, k čemu vlastně redaktor je (po téhle otázce hned přichází: A četlas Babičku? Případně moje oblíbená: A tohle slovo znáš?)
  • Dejte sbohem letním prázdninám – o prázdninách se pracuje na knihách pro vánoční trh, je to nejrušnější doba roku, ačkoli se to nezdá. Autoři to často nevědí a v srpnu píšou, zda stihneme během září redakci jejich nové knížky, protože je vánoční a musí tedy vyjít nejpozději v listopadu. Uf. Už jste letos byli někde na dovolené? Já ne.
  • Redaktor se často potýká s egem slovutných spisovatelů, je to práce, která vyžaduje notnou dávku diplomacie a vysvětlování, že úslužný redaktor chce to samé co slovutný autor: nejlepší možnou verzi dané knihy. Ne vždy se setkáte s pochopením.
  • Některá nakladatelství vám ani nepošlou autorský výtisk (a knížku, na které jste pracovali, si tak musíte potupně koupit v knihkupectví).
  • Když máte čas, není k redakci žádná kloudná knížka, když jste zavaleni prací, musíte odmítat tituly, které pro vás byly přímo stvořené.
  • První chybu najdete obvykle v momentu, kdy knihu poprvé otevřete. To je taková hříčka přírody.
  • Chodí za váma lidi, že potřebují „jenom trochu pomoct s krátkým textem“, což ve výsledku znamená pět hodin práce.

Když jsem začínala, hrozně jsem se bála, že dostanu rukopis a nebude mu co vytknout. S tímhle problémem jsem se však doposud nesetkala. Třikrát jsem k tomu měla blízko – u Zlovolných bytostí Nelly Černohorské, u Agónie Jana Mrkvičky a u betačtení titulu Potomci lidí Davida Busty, o kterém jsem po přečtení už bohužel neslyšela. Běžnější je, že by jen vaše komentáře k rukopisu vydaly na povídku. 

Ještě chcete naskočit na redaktorskou dráhu? Gratuluju, pravděpodobně potřebujete terapii.

Autorka: Ela Prokopová

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Podobné články

#komentovanátiráž

#komentovanátiráž

Kniha je výsledkem práce mnoha lidí, není to jen text slovutného autora, který vydá mocný nakladatel. Za knihou je spousta mravenčí práce knižních profesionálů. Pojďme si je představit: Toto (↓) je tiráž, poslední tištěná stránka, na níž jsou uvedeni všichni...

Zase si to po sobě nepřečet aneb Co dělá redaktor?

Zase si to po sobě nepřečet aneb Co dělá redaktor?

Každý jsme si někdy představovali, že budeme slovutným spisovatelem. Moudří jako Neruda, milovaní jako Tyl, ostří a pohotoví jako Karel Havlíček Borovský a tajemní jako Karel Jaromír Erben. Knížky ale zdaleka nejsou jen dílem slovutných spisovatelů a...