Blog

Jak se dnes dostat k poezii?

autor: | 5. 9. 2022 | Ostatní

Taky ten pocit znáte? V hloubi duše cítíte jakousi tajuplnou touhu poznat kvalitní básnířky a básníky, jejich ještě víc tajuplné verše, kterými odhalují své nejhlubší nitro a zároveň se dokáží přesně strefit do vašich nevyřčených myšlenek. Jen prostě vůbec nevíte, jak to udělat. Kde najít takovou poezii, která je pro vás dobrá a promluví k vašemu srdci? Už máte plné zuby opěvování přírody a kýčovité oslavy života ala Otakar Březina a Antonín Sova? Možná není od věci posunout se o století blíže současnosti. Mám pro vás připravených pár tipů, které vám možná pomohou!

Nejprve je třeba nastínit, ODKDY LZE NĚCO NAZVAT POEZIÍ. Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku leží někde na hranici literatury, jazykovědy, filozofie a estetiky. A kolegové bohemisti by určitě přišli s ještě dalšími obory. Úplně původně výraz poezie označoval, jak se píše ve Slovníku literární teorie (1984), veškerou krásnou literaturu, tedy to, co dnes známe jako epiku, lyriku a drama. Vše – včetně významů jednotlivých slov – se ovšem v průběhu let a staletí obměňuje a aktualizuje. Takže co je DNES chápáno jako poezie?

Termín je již víc specifikovaný, avšak stále poměrně otevřený vlastnímu přesnému vymezení. Výše zmíněný slovník (1984) říká, že je poezie běžně definována jako veršovaná literatura s rytmickou organizací. Jiní literární vědci ji označují za ztělesnění identity obsahu a formy, hledající zvláštní v univerzálním (i naopak) a vyzařující nedělitelné krásno. Další krásná, tentokrát sémantická definice říká, že poezie je užívání samoúčelného poetického jazyka, ve kterém praktické účely ustupují do pozadí a jazykové prostředky nemají pouze zprostředkovatelskou funkci, ale samy nesou určité estetické kvality. Já osobně třeba poezii definuji na základě emocionality jako typ literatury, která ve mně dokáže vyvolat nějaké pocity – ať už jde o radost, napojení, naštvání nebo takřka cokoli jiného. (Až pak přichází role posuzovat, zda je ona poezie kvalitní, či nikoli.)

JAK TEDY OTEVŘÍT DVEŘE TŘINÁCTÉ KOMNATY, kde na vás čeká skvostné rozjímání nad dobrou poezií? Odpověď na tuto otázku je vlastně velmi zjevná a prostá. Prostě se o poezii začněte aktivně zajímat. Nemějte obavy, že napoprvé zabloudíte ve vodách kýče a literárních pohrom. Je zcela přirozené, že se vám zpočátku budou líbit třeba méně náročná díla a k těm náročnějším se propracujete, až se v poezii víc „usadíte“. Takové jsou ale začátky ve všem. Pod článek přikládám pár konkrétních rad, jak se dostat do básnického světa:

1) Zajděte do knihkupectví

… a kupte si v něm random básnickou sbírku – pokud možno co nejaktuálnější a takovou, do které jste schopni se začíst, která k vám nějakým způsobem promlouvá a třeba i čte vaše nejhlubší niterné myšlenky. Pokud se do poezie chcete dostat, musíte si najít svůj styl, tedy to, co vás bude bavit.

2) Odebírejte literární noviny

… které své čtenáře seznamují s novými (i staršími) básněmi. Jednak vás často uvedou do aktuální poezie, takže máte předložený feedback toho, co vaši kolegové čtou; jednak jsou k básním často připojeny různé komentáře, analýzy a kritiky od literárních vědců. Za sebe mohu doporučit třeba obtýdeník Tvar.

3) Navštěvujte přátelská autorská čtení poezie

… na nichž můžete zpravidla narazit na samotné autory. Kromě toho, že se s nimi tak můžete dostat do rozhovoru o jeho vlastní poezii, vám budou básně prezentovány (běžně) samotnými tvůrci, což je opět trochu jiná forma zážitku z poezie. Jednou jsme takto s kolegy ze studia v přátelském kolečku četli jeden po druhém básně Jana Škroba a došli jsme k závěru, že na nás poezie vlastně působí úplně jinak, když se na jednotlivá slova plně soustředíme při jejich čtení a když je slyšíme zprostředkované s intonací někoho jiného. Navíc se ve skupince dalších bohémů a bohemistů velmi dobře pije!

4) Zajděte na MAČ

… aneb Měsíc Autorského Čtení, což je největší středoevropský literární festival vzniklý v roce 2000 v Brně. Probíhá vždy v tandemu jednoho domácího autora a druhého zahraničního – literáta ze země, která je v onom ročníku čestným hostem. Letos už MAČ bohužel skončil a hostoval v něm Island. Tak neváhejte a udělejte si na každý večer v příštím červenci volno. MAČ probíhá v Brně, Ostravě, Košicích, Prešově a Bratislavě. A je to fakt zážitek!

5) Instagram

Dlouho jsem zvažoval, zda sem tento bod zařadit, ale nakonec mi to nedalo. Na instagramu existuje plno zajímavých účtů, které se snaží přiblížit poezii generaci Z. A ačkoli ji někteří nepovažují za příliš kvalitní poezii, pořád si myslím, že je to dobrý odrazový můstek. Osobně si myslím, že i na instagramu najdete kvalitní básnířky a básníky. Jako příklad uvedu tři autory, které sleduji já: @pise.b, @xabysuss@cyklus.zeme

6) Začněte poezii sami psát

Pokud vás žádný z výše uvedených bodů dostatečně nezaujal, tak prostě začněte s poezií sami. Můžete ji psát do šuplíku, číst ji právě na autorských čteních, v hospodě u piva nebo ji sdílet svým přátelům. Fantazii se meze nekladou. 

Máte nějaký jiný tip, jak se dá dostat k poezii? Dejte vědět v komentářích!

Autor: Patrik Sláma

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

#5 Nezávislá nakladatelství – Pavel Mervart, Pulchra

#5 Nezávislá nakladatelství – Pavel Mervart, Pulchra

Nakladatelství Pavel Mervart sídlí v Červeném Kostelci a Hradci Králové. Zaměřuje se na odborné publikace z antropologie, filosofie, historie, biologie, ale současně vydává i beletrii, poezii či křesťansky orientovanou literaturu. Glen Emery – Žízniví psi....

Když dětské trauma dává vzniknout novému světu

Když dětské trauma dává vzniknout novému světu

Na začátku roku proběhla na Literární hysterii soutěž. Jejím cílem bylo napsat povídku, v níž se bude vyskytovat motiv útěku z reality. Drtivá většina povídek měla fantaskní povahu, spousta z nich často pracovala s novými (alternativními) světy, magickými schopnostmi...

Kvíz: Jak dobře znáte biblické příběhy?

Kvíz: Jak dobře znáte biblické příběhy?

„Kniha knih“ –⁠ tak bývá často nazývána Bible. Ostatně není se čemu divit, protože právě i z ní vychází naše kultura. Bible inspirovala nejen literaturu, ale i architekturu, sochařství, malířství, hudbu, divadlo a vůbec celé umění. A tedy, ačkoli jsme národ ateistů,...