Blog

divadlo

Destrukce, kterou zoufale potřebujeme

Destrukce, kterou zoufale potřebujeme

„Proč bych měl být zoufalý jenom já, když můžou být zoufalí i ostatní?“ prohlásil Stanislav Biler v diskuzi po představení Destrukce. Jak moc to myslel vážně a jak moc v nadsázce, to bychom se museli zeptat jeho, každopádně – na mě během čtení jeho knihy a posléze i...

Když Jeníček a Mařenka zabloudí do Státní opery

Když Jeníček a Mařenka zabloudí do Státní opery

Perníková chaloupka – krutá pohádka bratří Grimmů pro děti i dospělé, kterou tady na blogu nedávno rozebíral Patrik optikou Bruna Bettelheima. Příběh, jejž známe (v různých menších obměnách a verzích) téměř všichni. A taky opera, na kterou se nemusíte bát vzít ani ty...

Jít, či nejít? To je, oč tu běží. Hamlet v ABC

Jít, či nejít? To je, oč tu běží. Hamlet v ABC

Hamlet, tragédie o dánském kralevici, je obecně považován za jednu z nejznámějších her Williama Shakespeara. Ale kdyby jenom to! Tahle hra je některými dokonce považována za nejslavnější divadelní hru na světě. Ostatně, začátek Hamletova monologu „Být, či nebýt?“...

Není světák jako Světák!

Není světák jako Světák!

Světáci – nejvíc cool černobílý film normalizační tvorby minulého století. Člověk, který ho zná, by řekl, že takový film nemůže nic trumfnout, ale já jsem přece jen docela skeptická. Co se týče podobných filmů, razím heslo, že tato doba byla sice naprosto...

Hadry, kosti, kůže: Žít (spolu) není lehké

Hadry, kosti, kůže: Žít (spolu) není lehké

Ve stejném roce se narodili, ve stejném roce zemřeli. Dvacet let žili v jednom domě. Jan Werich, národní klaun, věčný šprýmař. Vladimír Holan, černý anděl české poezie, věčně ve smutku a trpící. Dvě tolik rozdílné povahy a jeden dům na pražské Kampě. A právě o této...