„Proč bych měl být zoufalý jenom já, když můžou být zoufalí i ostatní?“ prohlásil Stanislav Biler v diskuzi po představení Destrukce. Jak moc to myslel vážně a jak moc v nadsázce, to bychom se museli zeptat jeho, každopádně – na mě během čtení jeho knihy a posléze i...

Blog
divadlo
Když Jeníček a Mařenka zabloudí do Státní opery
Perníková chaloupka – krutá pohádka bratří Grimmů pro děti i dospělé, kterou tady na blogu nedávno rozebíral Patrik optikou Bruna Bettelheima. Příběh, jejž známe (v různých menších obměnách a verzích) téměř všichni. A taky opera, na kterou se nemusíte bát vzít ani ty...
Jít, či nejít? To je, oč tu běží. Hamlet v ABC
Hamlet, tragédie o dánském kralevici, je obecně považován za jednu z nejznámějších her Williama Shakespeara. Ale kdyby jenom to! Tahle hra je některými dokonce považována za nejslavnější divadelní hru na světě. Ostatně, začátek Hamletova monologu „Být, či nebýt?“...
Kýč, který bere dech? Na koho cílí Kytice v Národním a kdo ať radši zůstane doma
Kdo by neznal Erbenovu Kytici? Možná se pletu (klidně mi dejte vědět), ale mám za to, že mezi českou klasikou, která se na školách v literatuře učí, je právě Kytice jedna z těch nejvíce oblíbených. Dost možná logicky – je to sbírka čtenářsky velmi přístupná, a to už...
Není světák jako Světák!
Světáci – nejvíc cool černobílý film normalizační tvorby minulého století. Člověk, který ho zná, by řekl, že takový film nemůže nic trumfnout, ale já jsem přece jen docela skeptická. Co se týče podobných filmů, razím heslo, že tato doba byla sice naprosto...
Hadry, kosti, kůže: Žít (spolu) není lehké
Ve stejném roce se narodili, ve stejném roce zemřeli. Dvacet let žili v jednom domě. Jan Werich, národní klaun, věčný šprýmař. Vladimír Holan, černý anděl české poezie, věčně ve smutku a trpící. Dvě tolik rozdílné povahy a jeden dům na pražské Kampě. A právě o této...