Blog

Dneska to s tvůrčí krizí roztočím, drahoušku!

autor: | 5. 6. 2023 | Jazykové tornádo

„Když se při psaní zaseknete, vstaňte od stolu. Jděte na procházku, dejte si vanu, jděte spát, upečte koláč, kreslete si, poslouchejte hudbu, meditujte, zacvičte si; je to na vás, hlavně nad tím neseďte a nerozčilujte se.“ – Hillary Mantel.

Každý, kdo píše nebo je nějak umělecky založen, se s tvůrčí krizí určitě minimálně jednou setkal. Tvůrčí krize je pro mnohé strašák, který nám ale může pomoci. Jedná se však o velmi individuální věc, která se u každého projevuje jinak, a každý s ní bojuje po svém.

Co je to vlastně tvůrčí krize?

Tvůrčí krize je jako snažit se vybavit si slovo, které jste už skoro měli na jazyku, ale v ten moment jste ho zapomněli a nemůžete se rozpomenout. Postrádáte něco, co pro vás předtím bylo na denním pořádku. Snažíte se něco vytvořit, ale nic vás nenapadá. Ať se v hlavě sebevíc snažíte něco najít, stále se vám to nedaří. Mozek vám stávkuje a nápady snad odjely na dovolenou. Je to, jako byste doposud nikdy nenapsali žádný článek, nikdy nenamalovali obraz či nesložili píseň.

Co v takové situaci dělat?

Změna prostředí

Vemte si notes a tužku, vyjděte z bytu ven, zkuste si jít sednout do parku a popište, co v něm vidíte. Pokud je na posedávání v parku chladno, běžte na dobrou kávu do vaší oblíbené kavárny. Je kavárna narvaná k prasknutí? Běžte si popovídat s vašimi známými a zjistit, co je u nich nového. Pokud nemají vaši známí čas, zajděte do galerie nebo muzea. V jiném prostředí se budete soustředit na jiné věci, odlákáte chmurné myšlenky a budete objevovat nové vjemy, ve kterých se může skrývat i inspirace pro vaše psaní. Například J. K. Rowling psala první knihu o Harry Potterovi v různých kavárnách, a to z jednoho prostého důvodu – cítila se tam dobře a psaní jí šlo pěkně od ruky. 

Nastartujte mozkové závity pohybem

Pokud sedíte za notebookem dost dlouho a stále vás nic nenapadá, může to být i tím, že jste se dlouho nepohnuli z místa. Ano, i fyzicky. Možná si říkáte, že jste až moc líní a unavení. Avšak trocha pohybu a čerstvého vzduchu dokáží dělat zázraky. Zajděte si na procházku, projeďte se na kole, jděte si zaplavat nebo zaběhat. Uvidíte, že se po troše sportování budete cítit líp jak fyzicky, tak i psychicky. Pár kilometrů v nohách a pobyt v krásné přírodě pomáhalo zejména spisovatelům, jako byli třeba Puškin nebo Goethe, ale i například českému autorovi Václavu Kahudovi.

Pište, pište a ještě jednou pište!

O svou fantazii a psaní je důležité pečovat. Proto je důležité psát, přestože nevíte o čem. Jednoduše pište o čemkoliv. Nehledejte v tom hlubší význam. Pokaždé, když přijdete z práce domů, sedněte si k počítači a zkuste popsat, jaký byl váš den. Nebo si zapisujte, co se vám v noci zdálo, jako to dělal Mácha. Nebo si postěžujte, jak vás štve, že zažíváte při psaní krizi a že nemáte o čem psát. Nakonec zjistíte, že jste stěžováním si do wordu zaplnili několik stránek a že jste se ze své krize třeba i vypsali. A to je ten moment, kdy možná budete mít i chuť psát o něčem jiném a pro vás podstatnějším.

Pravidelný režim

Ernest Hemingway psal od rána do oběda, Rosamunde Pilcher psala nejčastěji odpoledne, Jack London pro změnu zase psal v noci. Každý spisovatel si na psaní našel, ať už úmyslně, či nikoliv, čas, kdy se mu psalo nejlépe. Je to podobné, jako když si stanovíte čas, kdy pijete kávu. Když se blíží daná hodina, začínáte mít chuť na kávu. Stejné je to i se psaním. Když si dopředu stanovíte dobu, kdy budete psát, pomůže vám to nastartovat mozek, aby v daný čas začal fantazírovat a rozvíjet váš příběh. 

Závěrem…

Tvůrčí krize je pro mnohé umělce noční můra, která je budí ze spaní. Je důležité uvědomit si, že nejste jediní, kdo ji zažil a zažije. Je mnoho způsobů a rad, jak s ní zápasit. Hlavně nepanikařte a nesnažte se ji vnímat jako nepřítele. Často pro vás může být znamením, že potřebujete změnu nebo udělat něco jiného a začít od znovu. Existuje spousta rad, jak tvůrčí krizi překonat, a je nutné si uvědomit, že u každého trvá jinačí dobu a každý se s ní vypořádá jinak. Nezáleží, jak dlouho daná krize trvá (u spisovatele Václava Kahudy to bylo dokonce deset let), protože po ní vždy následuje tvůrčí období, ve kterém budete mít nápadů plnou hlavu, že nebudete vědět, s kterým začít.


Autorka: Ella Trobok

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

11 rad, jak zvládnout didakťák z češtiny

11 rad, jak zvládnout didakťák z češtiny

Konečně tu máme jaro. Slunce svítí, tráva zelená, dny se prodlužují – pro spoustu z nás naprosto kouzelné období. No, ale ne zdaleka pro všechny; přerod nového roku znamená pro určitou skupinu studentů velkou událost – blížící se maturitu.  Většina se asi shodne, že...

Perličky z vývoje češtiny

Perličky z vývoje češtiny

Pokud se někdy rozhodnete studovat češtinu jako obor, hned na první přednášce o jazyce se dozvíte to, co už dávno víte – že řeč, jako nejdůležitější prostředek komunikace, se zdokonalovala společně s vývojem lidstva. Její realizací je pak jazyk, který se také neustále...

Nářeční kvíz: Proč mluvíme jinak než naši prarodiče?

Nářeční kvíz: Proč mluvíme jinak než naši prarodiče?

Všimli jste si, že vaši prarodiče mluví trochu jinak než vy? Mluva starších lidí totiž obsahuje více nářečních prvků, než je tomu u mladších generací. Co si pod pojmem nářečí vlastně můžeme představit a proč je jazyk babiček a dědečků odlišný od toho našeho? A abychom...