Všimli jste si, že vaši prarodiče mluví trochu jinak než vy? Mluva starších lidí totiž obsahuje více nářečních prvků, než je tomu u mladších generací. Co si pod pojmem nářečí vlastně můžeme představit a proč je jazyk babiček a dědečků odlišný od toho našeho? A abychom nezůstali jen u teorie, obohatila jsem článek o nářeční kvíz. Kdoví, třeba se v něm objeví slova i z vašeho regionu!
Jiná doba, jiná mluva
Žádné telefony, seznamky ani otevřené dveře do světa – takto bych stručně charakterizovala život svých prarodičů. Z jejich vyprávění vím, že ze školy šli rovnou na pole a když byli starší, jednou za čas si „vyhodili z kopýtka“ na muzice. Drtivou většinu života strávili ve své vesnici, kde také našli svou životní lásku. V jiných koutech republiky tomu nebývalo jinak. Přirozeně tak vznikaly jazykové útvary, které jsou charakteristické pro určitá území naší vlasti.
Nářečí (dialekt) tedy můžeme chápat jako varianty národního jazyka, jež užívají obyvatelé jednotlivých geografických oblastí.
Současný životní styl je ale v důsledku moderních technologií diametrálně jiný. Není problém sednout na vlak a vyrazit na rande do druhého koutu republiky. Taky třeba koukáme na filmy v angličtině, odkud můžeme přejmout pár slovíček. S tím, jak se vyvíjí náš způsob života, dochází k proměnám i našeho jazyka.
Tady si dovolím takovou malou vsuvku – během studia češtiny jsem zkoumala nářečí okresu, v němž žiju. Abych do tématu opravdu pronikla, navštívila jsem nejstarší obyvatelku naší vesnice. Povídala mi o radostech a strastech svého mládí, taky na mě apelovala, abych byla vděčná za možnosti, které dnes jako mladý člověk mám. Mluva každé z nás byla odlišná, ale přesto jsme si náramně rozuměly… A to je na tom to krásné!
Dost bylo povídání, pojďme se trochu pobavit. V následujícím kvízu najdete otázky zaměřené na slova, která jsou typická pro různé oblasti České republiky.
Uhádnete, co znamenají následující dialektismy?
Kdybyste nahlédli do Českého jazykového atlasu, který je i digitalizovaný, našli byste v něm celou řadu dalších zajímavých dialektismů. Co se týče nářečních výrazů z kvízu – u kterých slov jste význam znali a u kterých jste jej museli tipovat? Znáte nějaké další dialektismy, jež by mohly být ostatním cizí?
Autorka: Barbora Pernicová
Grafika: Patrik Sláma
Vždycky jsem v jiných regionech vyhrávala se slovem taluta (= příkop u silnice). Akorát jsem nevím, jak vzniklo :-/ A napadá mě, že v němčině se porodní bába řekne Hebamme. To by s tím slezským nářečím mohlo pěkně souviset 🙂 Až je zarážející, že se to neobjevuje ve více nářečích.
Se slovem „taluta“ jsi musela, Leni, vyhrávat na celé čáře. 😀 Dialektologií jsem se během studií celkem zaobírala, ale na tento výraz jsem nenarazila. A tvá myšlenka je správná, „hebama“ je opravdu přejaté slovo z němčiny (stejně jako třeba „putr“ [máslo] z kvízu).
Taluta je výraz pro příkop u cesty a já jsem ho (při psaní bc. práce) našla doložený na jihu Čech. U nás je to docela častý výraz. To jen tak pro zajímavost. 🤗 Skvělý článek, nářečí mě baví čím dál víc.🍀
Tak přeci jen se „taluta“ objevuje i v jiných nářečích… 🙂 A děkuju za milá slova!
Joooo! 😍 Tak tohle jsem nečekala, talutu už jsem dlouho od nekrajana neslyšela. 😂 Mě překvapila neznalost slova žahour (a vlastně i toho produktu). To doteď nechápu, jak je možný. A k dalším výrazům mého kraje rozhodně patří hapina, hojdle anebo oblíbené slovo mojí mamky, bombíruňk. 😂 Doteď mi přijde vtipný.
Dík za hezký článek. 😊
A já dík za milá slova! 🙂