Když už čmucháš po literárním blogu, jseš možná jako já. Jseš psáč. A tohle divný slovo může znamenat tři věci: Píšeš, protože můžeš. Je to tvůj koníček, tvá terapie, je to způsob, jakým odpočíváš. Píšeš, protože musíš. Je to tvá práce, tvá posedlost, tvůj sen a nemůžeš bez toho být. Nepíšeš, ale jseš zvídavá bytost a zkrátka tě zajímá, co za tím vším stojí.

Ať už spadáš do kterékoliv kategorie, můžeš zaplesat, protože ses pročmuchal na správnou (webovou) adresu. V nové rubrice, kterou přináší Petr (ahoj, těší mě) z instagramového profilu Klub psáčů, se podíváme nejenom na klasičtější tipy o psaní, ale taky na nějaké fígle storytellingu, které u nás zatím tolik nefrčí.

Kde se vůbec vzal tenhle Klub psáčů a proč vznikl?

Jednu z prvních knížek jsem napsal za dva roky a další čtyři úmorný léta pak tenhle binec urovnával, aby vůbec fungoval. Kde byl problém? Holt když máš chabý základy, nejspíš na nich vztyčíš vratký stavení. 

Rozhodl jsem se proto dovzdělat. Obrážel jsem kurzy, přečetl skoro všechno, co o psaní u nás vyšlo, a přestože jsem se nějaký základy naučil, nemohl jsem se dopídit k pokročilejším tématům. Pořád mě hryzaly spousty otázek, hladověl jsem po odpovědích, který jsem marně hledal. Tehdy jsem začal biflovat zahraniční zdroje a ty mi otevřely úplně novej svět. 

Svět, kde není rozdíl, jestli píšeš scénáře, knížky nebo divadlo, protože pro všechny platí podobný zásady storytellingu. Čím víc jsem ochutnával, tím hladovější jsem byl – a ani po sedmi letech tohohle stravování mě apetit nepřešel. 

Klub psáčů vznikl proto, abych si všechny tyhle delikatesy nesyslil pro sebe. A taky, co si budem, abych si tu lavinu informací sám co nejlíp utřídil. 

Zkrátka kdybych tenkrát věděl věci, o kterých tu budu postupně psát, ušetřil bych si spoustu času, přepisů a nervů. Stačí, když se bahnem provláčí jen jeden z nás a pak všem ostatním ukáže, kudy se dá projít suchou nohou. Tak nechoď blátem a radši se pojď podívat, kudy stezka vede.

Pro rozehřátí si pojďme dát pár generických rad:

1. Jako každý umění, psaní je hlavně řemeslo. Rady, tipy a triky učení urychlí, ale dokud nestrávíš dlouhý večery nad klávesnicí, psát se nenaučíš.

2. Nic nedegraduje začínajícího autora tolik jako prohlášení, že nerad čte.

3. Piš upřímně. Piš ze srdce. Piš tak, aby ses styděl, kdyby si to četli tví nejbližší. Protože přesně tohle bude u lidí rezonovat nejvíc.

4. Kdykoliv můžeš něco vyjádřit jedním slovem místo dvou, udělej to.

5. Pokud u psaní svých řádků necítíš vzrušení, strach nebo dojetí, nepocítí ho ani čtenář.

6. Zaujmi hned ze začátku. První věta by měla čtenáře přimět přečíst větu druhou. Pokud to nedokáže, veškerý tvý skvělý myšlenky později v textu přijdou vniveč. 

7. Všechna pravidla pro psaní vznikají proto, abys je mohl ohýbat a porušovat. Existuje jen jediný svatý pravidlo, který nikdy nesmí být porušeno: Buď zajímavej!

V následujícím článku téhle rubriky si pořádně rozebereme zmíněný první věty.

Klub psáčů můžete sledovat taky na instagramu pod názvem @klub_psacu.

Autor: Petr z Klubu psáčů