Blog

Poetické večery chtějí „resuscitovat“ poezii

autor: | 15. 1. 2024 | Ostatní

Když se řekne „poezie“, každému z nás se vybaví trochu něco jiného. Zatímco pro příznivce této literární formy je představa večera stráveného se sbírkou básní a šálkem čaje symbolem klidu, existují lidé, kteří mají poezii spojenou s nudou, starými zaprášenými knihami a nesrozumitelnými texty. Ať už patříte do první nebo druhé skupiny, mám pro vás tip na zajímavou kulturní akci: Poetické večery. 

Za vším hledej… Beatles

Všechno to začalo mailem, který poslal hudebník Ondřej Fencl (mimo jiné frontman folk-rockové kapely Hromosvod) filmové a divadelní herečce Kristýně Ryšce, která momentálně exceluje v dobovém seriálu Zlatá Labuť. V mailu údajně stálo, že by se tito dva umělci měli společně pokusit oživit poezii. Jako důvod Ondřej uvedl, že s Kristýnou oba milují hudbu Beatles, takže by si měli rozumět. A tak vznikl hudebně-poeticko-divadelní projekt s jasným cílem: vrátit poezii zpátky k lidem. 

A jak tedy takový Poetický večer vypadá?

Uvolněná a přátelská atmosféra, poutavý přednes Kristýny Ryšky, tóny kláves, zpěv Ondřeje Fencla a básně velikánů české poezie. Takto bych shrnula Podzimní poetický večer v opavském kině Odboj, který se uskutečnil posledního říjnového dne.

Program byl podle témat vybraných básní rozdělen na čtyři bloky: „příroda“, „město“, „doma“ a „láska“. Zazněly například básně Jarní denToužil jsem po cizích městech od Jaroslava Seiferta, či Kde máme doma sůl Jana Skácela.

Dávno jsem doma nebyl. 

Maminka, 

s očima provinilýma, 

ve dveřích mne vítá.

Tatínek knížku zavřel, 

tenkou jako čas, 

co do večera zbýval. 

Posadili mě za starý známý stůl, 

malinového vína nalili. 

Lípy to uviděly.

Před otevřeným oknem

poklonil jsem se opilý. 

Poupátko, řekni, 

copak je to možné,

z trošky jak pro kluka, 

a ještě k tomu z malin?

Hlupáku, 

na prst jsi od země, 

takhle jsi doma malý, 

voněla růže rovnou do ucha. 

A rázem jsem si vzpomněl, 

kde máme doma sůl.
(J. Skácel, Kde máme doma sůl)

Za zmínku stojí i Skácelův Déšť, zejména díky svěží interpretaci zkušené herečky, nebo básnička Bůrajů našu starů pec. Tento kousek nebyl zvolen náhodou – autor Ladislav Nezdařil pocházel z Rožnova pod Radhoštěm, stejně jako Kristýna Ryška. Zajímavým zpestřením večera byly také úryvky z osobní korespondence básníků. 

Kromě toho, že Ondřej Fencl občas doprovázel recitaci Kristýny Ryšky hrou na klávesy, došlo i na několik hudebních výstupů v jeho podání – mimo jiné zhudebněný Déšť Václava Hraběte, slavná Variace na renesanční téma od téhož autora a na závěr Ondřej a Kristýna společně zazpívali Modlitbu Františka z Asisi, kterou přebásnil Jan Skácel. 

Příjemným překvapením byly ukázky autorské tvorby Ondřeje Fencla, jejichž originalita a vtip pobavily nejednoho diváka. Ondřejovu básnickou sbírku Všetečky lze zakoupit na každém Poetickém večeru. A nesmím opomenout ani fakt, že Ondřeje a Kristýnu často doplňuje i nějaký host – v Opavě to byl básník Ondřej Hložek. 

Vzhůru za kulturou!

Jak už jsem psala na začátku – pokud jste fanoušky poezie, tento kulturní projekt by Vás neměl minout. Zažijete příjemný večer plný veršů, hudby, smíchu a třeba objevíte nového autora či sbírku, která stojí za přečtení. Zároveň bych však Poetické večery chtěla doporučit i těm, které poezie zatím míjí. Možná k ní totiž díky Kristýně a Ondřejovi naleznete cestu. 

Nezapomeňte na instagramu sledovat @poetickyvecer, kde se dozvíte termíny dalších Poetických večerů.

Autor: Natálie Mertová
Fotografie: Ondřej Fencl

1 komentář

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

„Skáceloviny“ aneb Jan Skácel měl narozeniny

„Skáceloviny“ aneb Jan Skácel měl narozeniny

„Jan Skácel, muž, který vás dokáže uhranout.“ Tak přesně díky této větě jsem se s dílem Jana Skácela seznámila. Bylo to někdy na základní škole, když nám o něm vyprávěli. Nedokázala jsem si moc přestavit, co znamená slovo uhranout a jak by to básník mohl zvládnout...

Eliška Krásnohorská jako literární kritička – II. část

Eliška Krásnohorská jako literární kritička – II. část

Vítám vás u pokračování našeho měsíčníku, který se zabývá kritickou činností Elišky Krásnohorské. V minulém díle jsme se podívali na autorčiny začátky a zjistili jsme, jaký měla názor na dílo mladé básnické generace. Dnes se zaměříme na jednu z nejvýznamnějších...

Nemohu bez Vás žít aneb Tipy na romantickou klasiku

Nemohu bez Vás žít aneb Tipy na romantickou klasiku

Blíží se nám svatý Valentýn a to je ideální příležitost sáhnout po nějaké romanťárně. Ačkoli se regály v knihkupectvích prohýbají pod nánosem Young Adult i dospěláckých milostných příběhů ze současnosti, u nás na blogu víme, že klasika je prostě klasika. Zkuste...