Blog

Eliška Krásnohorská jako literární kritička – V. část: 90. léta 19. století

autor: | 13. 5. 2024 | Česká literatura, Ostatní

Vítejte u dalšího dílu našeho měsíčníku o Elišce Krásnohorské. Čas letí a my se ocitáme již v 90. letech 19. století. Po předchozím klidném desetiletí jsme opět v bouřlivé době, která je poznamená řadou změn, nejen literárních. Na scénu vstupuje nová generace autorů, jež bude chtít vše, jen ne staré pořádky. Co na to Eliška? 

Smír s lumírovci

Zatímco 80. léta pro Krásnohorskou znamenala dobu útlumu, v dalším desetiletí se vrací na pole české literární kritiky v plné síle. Ruchovci a lumírovci pomalu stárli a na jejich místo přicházela mladá básnická generace. Noví autoři se sdružovali např. kolem časopisu Čas, přičemž měli jasný cíl: vymezit se vůči předchozí generaci. Dostávali se do sporů zejména s lumírovci, obě věkové skupiny si vzájemně kritizovaly svá díla a celková atmosféra (opět) nebyla příjemná. Tyto rozpory však přinesly i něco pozitivního – lumírovci se díky tomu sblížili s Krásnohorskou, která se svých bývalých literárních nepřátel zastávala. V duchu hesla „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ byly dávné spory mezi Krásnohorskou a lumírovci zažehnány.

Rozloučení s Nerudou

V srpnu roku 1891 umírá Jan Neruda. Tato smutná událost podnítila Krásnohorskou k tomu, aby zesnulému velikánovi věnovala několik článků. V Osvětě zveřejnila studii Jan Neruda autokritik, později otiskla v Ženských listech ještě nekrolog. Krásnohorská obdivovala Nerudovu schopnost autokritiky, díky které (údajně) nikdy nepublikoval slabé a nekvalitní dílo. Chválila také jeho způsob vyjadřování, jelikož dokázal přetvořit prostou mluvu na literární formu. Ačkoli byl podle Elišky cynický, považovala si ho za podporu ženské emancipace – Neruda totiž napadal dobový způsob výchovy žen. Slova Krásnohorské k Nerudovi jsou místy až láskyplná, v přátelském smyslu slova. Autoři se sblížili zejména ke konci básníkova života, kdy ho Krásnohorská doprovázela na jeho procházkách. Vždy však přáteli nebyli. Vztah Elišky k Nerudovi můžeme přirovnat k hate to love (nebo spíš friendship) – Krásnohorská ze začátku údajně nemohla překousnout Nerudův určitý způsob chování.

Seznámení s Macharem

V říjnu roku 1894 se Krásnohorská seznámila s novým autorem, Josefem Svatoplukem Macharem. V časopise Naše doba zveřejnil stať s názvem Vítězslav Hálek, v níž oživil dvacet let staré boje o Hálka (viz https://www.literarnihysterie.cz/eliska-krasnohorska-jako-literarni-kriticka-iii-cast-bitva-o-halka/). Machar Hálka kritizoval poměrně ostře a nekompromisně, chtěl totiž vyprovokovat k reakci starší generaci. Minimálně u Krásnohorské svého cíle dosáhl. Naštvaná Eliška Macharova slova odsoudila a jeho článek považovala za kritiku plnou nenávisti. Text Krásnohorské je silně emotivní, bez věcné argumentace. Aby do Machara a mladých autorů ještě více „kopla“, přišla s tím, že nová generace absolutně nesplňuje její představy o pojetí literatury a národa. Druhá část bitvy o Hálka tak rozhořela nový literární spor mezi Krásnohorskou a Macharem. Oba autoři proti sobě vystoupili v sérii různých článků a rozhodně se vzájemně nešetřili. Nutno podotknout, že Eliška dokázala být férová a Macharovu sbírku Zde by měly kvést růže (1894) pochválila.

Rok 1895

V roce 1895 vychází nejen slavný Manifest české moderny, ale také velice obsáhlá studie České básnictví posledních dvou desetiletí, již Krásnohorská zveřejňovala na pokračování v Osvětě. Studie navazovala na dvacet let starou předchůdkyni Obraz novějšího básnictví českého (viz https://www.literarnihysterie.cz/eliska-krasnohorska-jako-literarni-kriticka-ii-cast/). V nové studii vyjadřovala stanovisko, že 90. léta jsou stejná jako léta 70. (objevuje se nová generace, která haní tu předchozí). Dále se věnovala celé škále témat a autorů např. realismu, Nerudovi, Heydukovi či Sládkovi.

V příštím díle se s kritickou činností Elišky Krásnohorské již rozloučíme. Zaměříme se na „zbytek“ 90. let a počátek 20. století.

Autor: Míša Nevřivá
Kresba: Lenka Nevřivá

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

Zrození legendy loupežníka Nikoly Šuhaje

Zrození legendy loupežníka Nikoly Šuhaje

Ke knihám Ivana Olbrachta se typický středoškolák příliš často nedostane. V maturitní četbě se sem tam mihne Golet v údolí, ale jinak je Olbracht autorem spíše pro studenty bohemistiky. Přesto bych dnes chtěla poukázat na jedno dílo, konkrétně na jednu literární...

Václav Bolemír Nebeský aneb kdo byl milenec velké spisovatelky?

Václav Bolemír Nebeský aneb kdo byl milenec velké spisovatelky?

Václav Bolemír Nebeský, v době národního obrození velmi oblíbený básník, který byl dokonce považován za nástupce Máchy. Dnes ho ale známe spíše jako milence spisovatelky Boženy Němcové. Pojďme si představit muže, jehož talent byl zapomenut. Václav Bolemír Nebeský se...

208 let Charlotte Brontëové!

208 let Charlotte Brontëové!

Spisovatelka, nejstarší ze tří literárně nadaných sester, „matka“ jedné z nejslavnějších hrdinek světové literatury – to vše (a pro mě osobně ještě mnohem víc) je Charlotte Brontëová, autorka legendárního románu Jana Eyrová (1847). V neděli 21. dubna 2024, uplynulo...