Občas se v životě stane, že děti jdou v profesních stopách svých rodičů nebo sourozenců. A tak, co se týče literatury, má skoro každá země svoje sestry Brontëovy, bratry Čapkovy nebo třeba právě rodinu Mannů. Asi si ale dokážeme představit, že narodit se do rodiny někoho mezinárodně úspěšného není zrovna med. O to víc, když jde o jednoho z nejvýznamnějších německých spisovatelů Thomase Manna. Jeho potomci to v životě neměli vůbec jednoduché. Museli řešit věčné dilema: Snažit se vyrovnat úspěšnému otci, nebo naopak rebelovat, zapřít slavné geny a žít si život po svém? Posuďte sami, jak se odvíjely spletité osudy členů rodiny Mannů.

Thomas Mann

Thomas Mann je pro německou literaturu osobností, kterou není třeba představovat: slavný spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929, ale i emigrant, jemuž na útěku před nacistickým režimem pomohlo Československo. Podrobnosti o tom, jak naše země poskytla Thomasi Mannovi a jeho rodině v roce 1936 československé občanství, se dočtete v článku o německých nobelistech zde.

Říká se, že jako rodič Thomas Mann rozdával otcovskou lásku nerovnoměrně a byl považován spíše za chladného. Ačkoli se svojí ženou Katiou zplodil celkem šest dětí, současnými literárními vědci je jeho sexuální orientace diskutována. V Mannových dílech, včetně těch nejslavnějších jako Buddenbrookovi nebo Kouzelný vrch (vyšlo i v překladu Čarovná hora), si nelze nevšimnout homoerotických motivů. A celým ústředním motivem románu Smrt v Benátkách je právě citové vzplanutí stárnoucího profesora k pohlednému mladíkovi. Po smrti Manna se pak v jeho denících našly zápisky naznačující jeho náklonnost ke stejnému pohlaví, která však byla pouze platonická.  Možná i z tohoto důvodu měl Mann komplikovaný vztah se svým synem Klausem, který byl v projevech své vlastní homosexuality otevřenější.

Klaus Mann

Syn Thomase Manna Klaus se stejně jako jeho otec věnoval psaní. Ovšem tvořit své prvotiny a přitom se neustále srovnávat s dílem nositele Nobelovy ceny za literaturu nebyla zrovna šťastná startovní pozice pro sebevědomí mladého spisovatele. Klaus navíc většinu života bojoval s psychickými problémy a stejně jako jeho otec řešil téma vyrovnávání se se svou sexualitou, ačkoli ji osobně i literárně otevřeně vyjadřoval. Část života Klaus prožil v zahraničí, kam musel před druhou světovou válkou emigrovat. 

Ať už byly hlavní příčinou skonu mladého spisovatele osobní obtíže, rozčarování z pozdějšího poválečného vývoje světa či problémy s vydáním jeho nejznámějšího románu Mefisto, jisté je, že Klaus Mann v květnu roku 1949 nenašel jiné východisko než ukončit svůj život sebevraždou ve věku pouhých 43 let. 

Vraťme se ale ještě k románu Mefisto. Proč ani po druhé světové válce nebylo snadné toto dílo vydat? Mefisto s podtitulem Román jedné kariéry zachycuje příběh umělce, který se dokázal přizpůsobit a správně podbízet jak předválečnému, tak i nacistickému režimu, a mít tedy úspěch bez ohledu na dobu, v níž žil. Klaus Mann se při psaní inspiroval životním osudem německého herce Gustafa Gründgense, který právě v době Třetí říše pokračoval v kariéře a mimo jiné se proslavil právě v roli Mefista. Gustaf se v románu poznal a nelíbilo se mu, jak byl vyobrazen. Dělal tedy vše pro to, aby dílo nemohlo vyjít. V Německu tak titul vyšel až v roce 1956, a to pouze v NDR. V západním Německu se dočkal vydání až v osmdesátých letech. Perličkou na závěr je, že Gustaf byl několik let manželem Klausovy sestry Eriky Mannové. Klaus byl tedy doslova čertův švagr. 

Ostatní potomci

Již zmíněná dcera Thomase Manna Erika Mannová byla známá především jako kabaretní umělkyně, herečka, spisovatelka a novinářka. Měla blízký vztah se svým bratrem Klausem a byla zamilovaná do Klausovy snoubenky Pamely Wedekind, se kterou účinkovala v Klausově divadelní hře Anja und Esther. Klaus měl zase podle některých zdrojů údajně poměr právě se svým švagrem Gustafem. Ano, s tím Gustafem, o němž pak napsal výše zmíněný román. Milostné vztahy v této čtveřici byly zkrátka komplikované. 

Už dlouho před vypuknutím války Erika se svým bratrem Klausem ráda cestovala do zahraničí. Založila politicko-literární kabaret Die Pffefermühle, se kterým pak absolvovala turné ve Švýcarsku a mimo jiné také v Československu. Po emigraci do USA působila jako americká válečná reportérka. V poválečných letech pak pracovala pro svého otce. Když pak Thomas Mann v roce 1955 zemřel, zpracovala jeho pozůstalost a vydala i jeho korespondenci. 

Známým potomkem Thomase Manna byl také jeho syn Golo Mann, který proslul jako významný historik. Mezi další děti Thomase Manna pak patří Michael Mann, muzikant a literární vědec, který svůj život též ukončil sebevraždou, spisovatelka Monika Mann a Elisabeth Mann-Borgese, ekoložka (zabývala se mořským právem). 

Heinrich Mann

Nedá mi to, abych na závěr ještě krátce nezmínila další literární osobnost z této rodiny. Heinrich Mann, starší bratr slavného Thomase, se zapsal do paměti hlavně germanistům, ale i mnozí čeští diváci možná znají film Modrý anděl, ve kterém zazářila Marlene Dietrich a který je adaptací slavného románu Heinricha Manna Profesor Neřád. Román popisuje příběh neoblíbeného profesora na gymnáziu, jenž se zamiluje do varietní zpěvačky. Ve své době dílo sklidilo úspěch. 

Hrozící nebezpečí nacistického režimu dokázal Heinrich odhadnout už roce 1932, kdy před nacisty varoval, a tak není divu, že již následující rok byl zbaven členství v Akademii umění a musel stejně jako ostatní členové jeho rodiny uprchnout do zahraničí, kde i nadále upozorňoval na ohrožení demokracie. Zajímavostí je, že Heinrich Mann napsal již v roce 1942 román Lidice. Vzhledem k neznalosti československých událostí však veřejnost román nepřijala a nebyl do češtiny ani přeložen. 

S Československem pak také Heinricha Manna spojuje nejen udělení občanství, které si ponechal až do smrti, ale i rodinné kořeny. Jeho první manželka byla Češka a jeho jediná dcera Leonie se vdala za českého spisovatele Ludvíka Aškenázyho. I „přivdaní“ členové rodiny Mannů byli zkrátka, co se týče talentu, unikátní.  

Zájemcům o historii rodiny Mannů a jejich dílo doporučuji navštívit muzeum v Lübecku, rodném městě Thomase Manna.

Autorka: Pavlína Peťovská