Blog

Naděje umírá poslední, stejně tak jako kultura

autor: | 2. 5. 2022 | Česká literatura

V Terezíně jsem sama byla nejednou. Procházka obohacená o výklad průvodce mě přivedla k vytvoření tohoto článku. Dnes je to 77 let od osvobození Terezína ze spárů krutých nacistických dozorců. Pojďme se tedy podívat na literaturu v Terezíně, která ani tady neupadla v zapomnění.

Kapka historie

Dne 2. května roku 1945 přechází ghetto Terezín pod ochranu Mezinárodního výboru Červeného kříže a vězňům se otevírá brána do nového života mimo něj. Než bylo ghetto zcela rozpuštěno, bylo potřeba se vyrovnat s probíhající epidemií tyfu, která propukla kvůli špatným hygienickým podmínkám. Od 19. června 1945 oficiální název tábora zněl „Bývalý koncentrační tábor, Terezín-město“ a ghetto se dočkalo zrušení…

I přes všechny hrůzy, které před zrušením čekaly na vězně v ghettu, zde vznikala nejrůznější kulturní díla. Kultura byla pravděpodobně používána jako únik před noční můrou, z níž nebylo možné se probudit. Za zdmi ghetta tak vznikalo spoustu básní, literárních děl, hudebních skladeb nebo divadelních her. Rozvoji kultury napomáhali především vězni, kteří se kulturou živili před svou deportací. V Terezíně byl například vězněn i Karel Poláček, autor známé knihy Bylo nás pět.

Básní k ulehčení srdce

Dochovaných děl není mnoho, většina z nich zmizela společně se svými autory a již nikdy nespatřila světlo světa. Na rozdíl od hudební či divadelní tvorby byla literatura vznikající v Terezíně více intimní záležitostí, proto se dostala k užšímu výběru čtenářů. Nejčastěji vznikaly lyrické verše.

Kultura nevymizela ani v Malé pevnosti, kde pražské gestapo zřídilo politickou věznici. Po práci a uzavření cel se kultura vždy probouzela k životu, aby napomohla vězňům odtud alespoň na chvíli pomyslně uniknout. Pořádaly se nejrůznější kulturní akce, přes zákaz se v celách zpívalo. Vězni tajně sepisovali zážitky z Terezína, psali básně a kreslili.

Příkladem básnické tvorby Malé pevnosti je báseň Jindřicha Karpíška s názvem Galeje:

Děsivé místo v kraji znám

kam staletých stromů vedou aleje.

Prokleté místo jsou

moderních rabů galeje.

Kdo neprožil, neuvěří

o celá staletí v mysli vrací se zpět

do doby, kdy v okovech otroci

v galejních pluli v širý svět.

Dobytče více ceny má

u barbara než otrok člověk

za práci hlad a zase potupu

musíš vzíti za vděk.

Malí dospělí

Do tvorby významně přispívaly také vězněné děti. Na jejich dílech je patrné, že život v ghettu přispěl k jejich rychlejšímu dospívání. Mnohdy jsou opravdu kvalitní. Děti psaly básně, ale i příspěvky do časopisů. Mezi nejznámější patří časopis Vedem, který shromáždil mladé tvůrce, jako byl Petr Ginz nebo básník Hanuš Hachenburg.

Mladý František Bass ve své básni popisuje tragický osud sebe i svých vrstevníků:

Zahrádka malá

plná růží, voní

cestička je úzká

chlapeček prochází se po ní.

Chlapeček malý, hezoučký

jak poupě rozkvétající

až poupě rozkvete

chlapeček už nebude.

Kultura v Terezíně byla za dob ghetta opravdu rozmanitá, věnována je jí stála výstava v Magdeburských kasárnách, která jsou součástí Památníku Terezín.

Autorka: Kája Hořejšová

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

Sváteční kvíz: sametová revoluce – co jí předcházelo?

Sváteční kvíz: sametová revoluce – co jí předcházelo?

Před 33 lety mrzlo v pražských ulicích několik desítek tisíc lidí, jimž nebyl osud naší republiky lhostejný. Účastnili se totiž demonstrací, kterými započala sametová revoluce. Díky ní se spustil řetězec událostí, na jehož konci stojí samostatný demokratický stát....

Ženská emancipace pohledem Magdaleny Dobromily Rettigové

Ženská emancipace pohledem Magdaleny Dobromily Rettigové

Když se náhodně zeptáte lidí ve svém okolí (i mimo něj), kdo byla Magdalena Dobromila Rettigová, mohou nastat dvě okolnosti: buďto na vás budou nechápavě valit oči, nebo naopak zapřemýšlí, kde že jen to jméno sakra zaslechli. Pokud se dozvíte, že se jedná o autorku...

Dobrý den, my jsme také obrozenci

Dobrý den, my jsme také obrozenci

Obrozenci. Většina z nás má celkem jasnou představu o tom, kdo to je. Dobrovský, Jungmann, všichni ti mánici kolem slovníků. A pak taky Palacký. A Kollár a Čelakovský. Co když se ale už před nimi pokoušeli jiní o obrodu českého jazyka? Nebo s nimi spolupracovali a...