Blog

Ženská emancipace pohledem Magdaleny Dobromily Rettigové

autor: | 14. 11. 2022 | Česká literatura

Když se náhodně zeptáte lidí ve svém okolí (i mimo něj), kdo byla Magdalena Dobromila Rettigová, mohou nastat dvě okolnosti: buďto na vás budou nechápavě valit oči, nebo naopak zapřemýšlí, kde že jen to jméno sakra zaslechli. Pokud se dozvíte, že se jedná o autorku kuchařky, je to vcelku úspěch. Nicméně Rettigová nebyla jenom inovativní hospodyňka, ale také žena s mnoha dalšími vizemi a s cílem vychovávat dívky k tomu, aby byly schopny se samy bezpečně orientovat ve společnosti. A přesně na tuhle stránku její osobnosti se dnes podíváme. 

Magdalena Artmannová se narodila v malé vesnici na Berounsku v roce 1785. Všichni její sourozenci zemřeli velice brzy, takže zůstala v rodině jako jediné dítě. Navíc oba rodiče byli k výchově dcery velice přísní, a tak místo dětských her se malá Magda věnovala praktickým činnostem a učení. Ke svým pátým narozeninám dostala místo panenky jehlice a přízi se slovy, že už je dost velká na to, aby se naučila plést sama pro sebe. Nelze se divit, že dlouhou dobu přemýšlela nad tím, že raději vstoupí do kláštera než aby se provdala a následovala odkaz svých rodičů. 

Po smrti otce a letech náročné práce se ale dvanáctiletá Magda setkává se svým budoucím manželem a zapáleným českým buditelem, o jedenáct let starším, Janem Rettigem. Uběhlo téměř jedenáct let, než si před oltářem řekli své ano. Dokonce si oba manželé jako akt lásky k vlasti ke svým jménům přidali i další slovanská – Dobromilu a Sudiprava. 

Na svou dobu si Rettigová nemohla najít přívětivějšího a empatičtějšího manžela. Jan byl moderně smýšlejícím mužem, který podporoval každý krok své mladé ambiciózní ženy. Jako spisovatelka byla Magdalena velmi produktivní. Začínala s krátkými básnickými dopisy, ale později přešla na drobné prózy i dramata, která měla ve své době celkem úspěch (uveďme například Mařenčin košíček, Chudobičky či Bílou růži). Později se zaměřila na prakticky zaměřenou literaturu. Jméno Rettigové je spojeno především s kuchařským uměním. Její Domácí kuchařka vycházela v ohromných nákladech po celé 19. století. Tenhle domácí rádce pro každou hospodyňku není pouze zásobou receptů, ale také rozšířil povědomí o české kuchyni i národním jazyce. 

,,Uvař, pokliď, postarej se o rodinu a obrozuj.“ 

Psát a pořádat společenská setkání této aktivní ženě rozhodně nestačilo. Vlivem vlastních zkušeností se rozhodla zajít se svými ideemi ještě dál. Založila kurzy vaření pro dívky z nižších společenských vrstev, jež učila hospodařit, ručním pracem a samozřejmě lásce k národní literatuře. Půjčovala jim knihy v českém jazyce a zároveň prostřednictvím vlastních povídek rozšiřovala svou představu o ideální hospodyňce, manželce a matce. Taková dokonalá žena si zlepší svůj život tím, že plnohodnotně uspokojí svého manžela a ten se místo potulování po pochybných podnicích a nevěstincích bude každý den těšit domů. Mimoto správná vlastenka přece musí rovněž být kulturně znalá a aktivní – nejlépe tak, že bude pořádat společenské sedánky. 

Zajímavé ovšem je, že sama Rettigová do svých osmnácti let neuměla česky ani slovo. Češtinu se začala učit až později, k čemuž jí dopomohl její tehdy budoucí muž, jehož zásadním pravidlem bylo, že v domácnosti se bude hovořit pouze češtinou. 

Manželé Rettigovi zplodili jedenáct dětí, z nich se však dožili dospělosti pouze tři. V rámci emancipace žen stojí rozhodně za zmínku Jindřiška, česká operní pěvkyně a sopranistka, která se nikdy neprovdala. Rodiče svoji dceru ke sňatku nebo k založení rodiny nenutili, a to ani přesto, že se jí ve dvaceti sedmi letech narodila dcera Karolína Josefa Henrietta. Jindřiška byla po matce velmi nekonveční (možná v tomhle ohledu ji dokonce mnohonásobně převyšovala) a mohla si takovou situaci dovolit, díky svému vysokému platu byla finačně nezávislá a tak nepotřebovala ke štěstí po svém boku manžela. Není známo, jak se oficiálně rodiče ke stavu své dcery postavili, ale rozhodně ji nezavrhli. Víme, že Magdalena se proti nemanželským potomkům stavěla negativně, nicméně ona sama se svěřila své přítelkyni, že kdyby se mohla vrátit  v čase, raději by se vrhla ze skály, než aby se znovu vdala. 

Sama Karolínka se jako Jindřiška stala neprovdanou matkou. Její pravnučka žije ve štýrském Kapfenbergu. 

Autorka: M. Brož Jurcová

Grafika: Patrik Sláma

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Podobné články

Sváteční kvíz: sametová revoluce – co jí předcházelo?

Sváteční kvíz: sametová revoluce – co jí předcházelo?

Před 33 lety mrzlo v pražských ulicích několik desítek tisíc lidí, jimž nebyl osud naší republiky lhostejný. Účastnili se totiž demonstrací, kterými započala sametová revoluce. Díky ní se spustil řetězec událostí, na jehož konci stojí samostatný demokratický stát....

Dobrý den, my jsme také obrozenci

Dobrý den, my jsme také obrozenci

Obrozenci. Většina z nás má celkem jasnou představu o tom, kdo to je. Dobrovský, Jungmann, všichni ti mánici kolem slovníků. A pak taky Palacký. A Kollár a Čelakovský. Co když se ale už před nimi pokoušeli jiní o obrodu českého jazyka? Nebo s nimi spolupracovali a...