Blog

Eliška Krásnohorská jako literární kritička – IV. část: 80. léta 19. století

autor: | 22. 4. 2024 | Česká literatura, Ostatní

Milí čtenáři Literární hysterie, máme tu nový měsíc, a to znamená nový díl našeho měsíčníku. Spory mezi ruchovci a lumírovci jsme, společně s Eliškou, statečně přežili. 😊 Nyní se posuneme v čase do 80. let 19. století. Jak se (ne)změnila kritická činnost Krásnohorské v tomto období?

Útlum kritické činnosti

80. léta znamenala pro kritickou činnost Krásnohorské dobu útlumu. Zčásti za to patrně mohly spory mezi ruchovci a lumírovci, které Elišku značně psychicky vyčerpaly (viz předchozí články https://www.literarnihysterie.cz/eliska-krasnohorska-jako-literarni-kriticka-ii-cast/; https://www.literarnihysterie.cz/eliska-krasnohorska-jako-literarni-kriticka-iii-cast-bitva-o-halka/). Druhý důvod byl však radostnější – Krásnohorská se začala více orientovat na svou vlastní literární činnost. Roku 1885 vyšel její slavný román Svéhlavička. Příběh vycházel z německé předlohy a Krásnohorská tak vytvořila první četbu pro dospívající dívky na našem území. 

Spory o pravost RKZ

Krásnohorská se kritice v 80. letech věnovala v menším měřítku, nicméně úplně ze scény nezmizela. Sotva si česká literární veřejnost oddychla od r + l soubojů, přišla na řadu další pořádná bouře: tzv. spory o Rukopisy. Všichni jste o nich patrně někdy slyšeli, takže je tu nebudu dlouze rozpitvávat. Věděli jste však, že i do nich zasáhla Krásnohorská?  Schválně: dokážete si tipnout, jaký postoj vůči RKZ zaujala? Ti, co si myslí, že hájila jejich pravost, mají pravdu. 

Své stanovisko dala Eliška najevo dvojím způsobem. V roce 1887 vydala sbírku básní, ve které jednoznačně obhajovala pravost RKZ (básně si můžete přečíst ve sbírce Na živé struně). Roku 1886 publikovala v Ženských listech článek s názvem Slovo našim čtenářkám o Rukopisech královédvorském a zelenohorském. Z dnešního úhlu pohledu můžeme říct, že to byl text značně tendenční, v němž chybí věcná argumentace, ale najdeme tu vášnivou obhajobu RKZ a útoky na dva hlavní odpůrce Rukopisů: Jana Gebauera a T. G. Masaryka. Místy to působí dojmem, že se Krásnohorská ve své argumentaci „nakazila“ od lumírovců.

Krásnohorská a Zlatá kaplička

Zlatá kaplička, chcete-li Národní divadlo, se divákům poprvé otevřela v roce 1881. Krásnohorská na tuto událost reagovala sérií článků v Ženských listech. Ačkoli mělo ND představovat vrchol české umělecké scény, v praxi tomu tak podle Krásnohorské bohužel nebylo. V článcích si stěžovala především na repertoár divadla, který jí přišel laciný – v této době byly populární zejména různé cizí frašky, ježani zdaleka nedosahovaly potřebné estetické úrovně. Krásnohorská byla situací tak iritována, že dokonce vyzývala čtenářky periodika k jejich bojkotu. Apelovala na Národní divadlo, aby do repertoáru přidalo kvalitní české a světové hry. Ačkoli byla Krásnohorská v těchto článcích neústupná, dramatu se ve své kritické i literární činnosti věnovala pouze okrajově.

Krásnohorská a Preissová

Jestli si nějaká kritika z řad „divadelních kruhů“ zaslouží naši pozornost, je to jednoznačně kritika dramat Gabriely Preissové. Elišku nadchlo realistické dílo Gazdina roba, které se na prknech ND objevilo v roce 1889. Považovala jej za „nový vítr“ české literární scény. Jako velké plus viděla zejména pravdivé vylíčení venkovského lidu, ale také užívání dialektů a lidové frazeologie.

S kritickou činností Elišky Krásnohorské ještě nekončíme! Příští měsíc se podíváme do dalšího desetiletí, které bude nadmíru zajímavé: na scéně se totiž objevuje nová mladá generace autorů (Machar a spol.).

Autor: Míša Nevřivá
Kresba: Lenka Nevřivá

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

Zrození legendy loupežníka Nikoly Šuhaje

Zrození legendy loupežníka Nikoly Šuhaje

Ke knihám Ivana Olbrachta se typický středoškolák příliš často nedostane. V maturitní četbě se sem tam mihne Golet v údolí, ale jinak je Olbracht autorem spíše pro studenty bohemistiky. Přesto bych dnes chtěla poukázat na jedno dílo, konkrétně na jednu literární...

Václav Bolemír Nebeský aneb kdo byl milenec velké spisovatelky?

Václav Bolemír Nebeský aneb kdo byl milenec velké spisovatelky?

Václav Bolemír Nebeský, v době národního obrození velmi oblíbený básník, který byl dokonce považován za nástupce Máchy. Dnes ho ale známe spíše jako milence spisovatelky Boženy Němcové. Pojďme si představit muže, jehož talent byl zapomenut. Václav Bolemír Nebeský se...