Kdy sis naposledy dopřál čas mezi chroustáním jedné knihy za druhou, aby ses zamyslel, jaký to byl zážitek – a jestli vůbec? Možná se ale pletu a jsi poctivější čtenář než já, k čemuž ti ze srdce gratuluju a tiše závidím. Právě proto se zaměříme na kvalitu našich čtenářských zážitků.  

Připrav se na smršť (ne)lehkých otázek a asociací, ve kterých budeš hledat, co se za nimi opravdu skrývá. Odpovědi ti ale knihy ani AI neřeknou. Zapni své analyticko-literárně-hysterické a hlavně kvalitní schopnosti!

Začněme s pár definicemi. Taky ti slovo kvalitní zavání kontroverzí? Posuď sám. Proč v obchodě raději sáhneš po kvalitním BIO masu než po tom z Polska? Google mi vyhodil význam slova kvalitní jako hodnotný. S tím jedině souhlasím, ale co znamená hodnotný? Mě osobně už se tento výraz dotýká mnohem víc. Je mířený přímo na to, čemu já přisuzuju význam. Má teda zmiňované BIO maso větší hodnotu? Kdoví, ale myslíme si, že ano. Minimálně jsme přesvědčeni o tom, že je lepší. Předpokládejme, že stejně tak chceš konzumovat i knihy.

Jak je na tom pojem literatura? To je možná pro někoho ještě spekulativnější. Pro účely této „analýzy” bych to zaokrouhlila na jakýkoliv text, který je delší než reklama. Rozumíme si, billboard nepočítáme, ale nějaký naučný článek ano (např. tento 🙂). 

Co je a není kvalitní literatura?

Neočekávej žádný soupis kvalitních děl za tento rok. I když s nějakým takovým seznamem, o kterém se říká, že je plný kvalit, se nejspíš potkal každý středoškolák. Jasně, mluvím o maturitním seznamu knih, kde je min. 60 takových děl. Pojďme ho prozkoumat skrz naskrz. Čím si na něm zasloužily Zločin a trest nebo Kytice své čestné místo? Můj selský rozum mi napovídá, že se hodně četly. Anebo se v nich taky dobře hledají jazykové prostředky, ale tyhle učitelské instinkty nechme stranou. Znamená to, že lidi musela tato díla zaujmout natolik, že je doporučili. V nejednom čtenáři tak zanechala otisk, díky němuž si pak na knihu vzpomněli a mluvili o ní. Otočme to ale zpátky k sobě. Většině se Zločin a trest líbí, ale nikdo nemluví o 100 %, protože pro někoho je to nuda. Stejně tak má hodně lidí rádo třeba jídla na cibulce, ale najdou se případy, které ji nemůžou ani cítit. 

Buď náročný na doporučovatele aneb nejdřív jím buď sám

Stalo se ti, že ti někdo doporučil knihu, jež ti třeba rozšířila obzory, ale hodnota se skrývala tak hluboko pod písmenky, že nebyla k nalezení? Mně už tolikrát. Dílo, kterému já říkám hodnotné, mi dá navíc něco neočekávaného. Nabídne nejen samotný příběh, ale ovlivní mi myšlenky v reálném životě. A ještě se mi i vryje pod kůži tak, že ho pošlu dál. 

Buďme na doporučovatele nároční a ptejme se proč, kvůli čemu knihu doporučují. Co jim dala, nebo zda jim naopak vzala nějaké přesvědčení, u čeho si řekli překvapivé COŽE? To samé se snažme, i když jsme jimi sami. Udělejme si jasný a přehledný obrázek, který literaturu neškatulkuje, ale podporuje ucelenost našich názorů.

Ach ty city…

Teď si možná říkáš, že teoreticky to zní fajn, ale co když se do toho zamotají emoce? Jasně, v něčem je to oříšek, ale pojďme jim dát stejná práva jako racionálnímu úhlu pohledu. Mně se třeba naposledy u Shakespearova Hamleta stalo, že byl na mě příliš přechválený, a tak potom přišlo zklamání. City stranou dát vždycky nejdou, protože s dílem holt navazujeme vztah, a z toho důvodu jsou pozitivní nebo negativní citové zážitky podhoubím pro naše konečné rozhodování.

Opomíjené pravidlo

To, že ti kniha nesedne, neznamená, že není kvalitní pro někoho jiného. Pošli ji směle dál. Jsem přesvědčená, že knihkupectví jsou plná hodnotných knih, i přesto, že jsem několikrát narazila. To ale můj postoj nezměnilo. 

Nezapomínej na autora

Za jakýmkoli textem vždycky stojí určitý počet lidí, o kterých jako čtenáři ani nevíme. Buďme konstruktivní a laskaví, jako kdyby autor stál vedle nás. Nesuďme jeho práci, ale vztahujme subjektivitu do uceleného úsudku na hodnotu čtenářského zážitku. 

Nepochybuju o tom, že si právě teď položíš otázku: Byl tento článek pro tebe kvalitní?

Autor: Lucie Vyskočilová

Obrázek byl vytvořen pomocí AI.