Následující řádky jsou psány se značně stylizovanou nadsázkou. S probíraným tématem se pojí expresivnější výrazivo, kterého se autor minisérie účelně chopil a nebál se ho využít!

Kultovní román kultovního autora, jehož vliv se vepsal nejen do Apollinairových 11 tisíců prutů. Jedná se totiž o jedno z nejskandálnějších a nejkontroverznějších děl v dějinách literatury, které je současně prvním pokusem o klasifikaci sexuálních anomálií.

Kniha 120 dnů Sodomy aneb Škola libertinství vznikla během de Sadeho nedobrovolného pobytu v pařížské Bastille, do níž se podle jedné verze dostal kvůli pořádání sadistických večírků, podle jiné kvůli jeho kritice vědeckých a náboženských pověr a vlastním názorům na přírodu a státní správu. Samotný markýz byl považován za bestii a monstrum, neboť proslul zvláštními sexuálními praktikami, které se projevovaly ve slati z věznění a týrání svých partnerek.

Děj de Sadeho románu není nijak závratný. Skupina čtyř sexuálně zkušených mužů z vyšších společenských vrstev, kteří okusili mnohé, ať už jde o pedofilii či sadismus, se rozhodla, že na zámku jednoho z nich uspořádají orgie pro více než čtyřicet lidí. Kniha má čtyři části pojaté jako deník, jež odpovídají měsíci listopadu, prosinci, lednu a únoru a vášním, které jsou nazvány „prosté“, „dvojité“, „zločinné“ a „vražedné“. Jejich líčení se prolíná s událostmi na zámku, přičemž poslední tři se dochovaly pouze v podobě náčrtu, jenž je však o to – co do vylíčení zvráceností – koncentrovanější.

„Den předtím vždy dívky prohlíží, a má-li některá sebemenší vadu, vrací ji kuplířkám. Zkoumá je nahé, osahává je, saje jim sliny a dává si od nich srát do úst; jejich výkaly však nepolyká. Po testech dívkám vypálí železem na rameno čísla, podle nichž se k němu dostavují. Poté se odebere do salonu – nikdo neví, co tam dělá – zaklepe a sluhové mu do místnosti vhodí první dívku. Pomáhají přitom i kuplířky. On dívku chytí do náruče, zavře dveře a mrská jí metlou zadnici. Pak ji mohutným ocasem sodomizuje, ale nestříká. Vytáhne stále tvrdý úd, mrská dívce záda a stehna, nato ji položí a připraví o panenství zepředu…“

Uvedená ukázka se nápadně podobná Apollinairovým 11 tisícům prutům, jejichž ústředním motivem byl rovněž sadomasochismus. Avšak de Sadeho kniha je mnohem drsnější a vážnější, neboť postrádá smysl pro přehnanou nadsázku a výrazný černý humor tak charakteristický pro Apollinaira.
Bohužel se ke čtenářům a čtenářkám román 120 dnů Sodomy aneb Škola libertinství dostává nejen nedokončený samotným de Sadem, ale často i v cenzurovaném vydání, v němž není obsažena intelektuální linka týkající se autorovy filosofie. A tak se toto dílo redukuje pouze na erotický obsah a zůstává tak nechopeno ve své plnosti. I přesto je stále silné a dokáže člověku otevřít oči, aby se svobodně podíval na lidskou sexualitu.

Autor: Gilbert