Už vás nebaví dokola opakující se literární klišé? Máte už plné zuby všech těch dysfunkčních vztahů, zlomených srdcí, „rozbitých hraček“ nebo do historických událostí uměle zapasovaných příběhů? Je vám jedno, kdo koho zabil, nemáte zájem  se s nikým ztotožňovat a už vůbec nehodláte nějakou postavu hájit? Pokud souhlasně pokyvujete, možná právě kultovní spis pařížské legendy by vám mohl udělat dobře.

Apollinaire, ve své době obhájce futurismu a kubismu, blízký přítel Picassa, Jarryho a jiných zvučných umělců své doby, je především znám díky své poezii. Možná proto leckterému čtenářovi unikl román 11 tisíc prutů. Možná proto, že je to porno, možná proto, že hlavním tématem je sadomasochismus. Tato sexuální praktika se objevuje i v mnohem známějším díle 120 dnů Sodomy markýze de Sade. Není bez zajímavosti, že právě studium Sadových děl pomohlo Apollinairovi k sepsání jeho vlastního.

Již od prvních stránek je zřejmé, že 11 tisíc prutů rozhodně není o příběhu. Sex, sex, sex, sex na všechny způsoby. Zastoupeny jsou snad všechny sexuální úchylky. Kdo se červená už při explicitních popisech orálního či análního sexu, ten nedočte ani první kapitolu. Běžné praktiky jsou střídány hromadným sexem, sexem s mrtvolami, s dětmi, sexem coby efektivní zbraní k usmrcení zmrzačených vojáků určité národní příslušnosti a jinými pikantnostmi. Představivost tu má pré. Společným jmenovatelem je však již zmíněný sadomasochismus, a to v podobě flagelace. Pro neznalé to znamená bičování za účelem ukájení sebe sama nebo druhé osoby.

„Rány na paže krásné němé jen pršely, avšak dole ústa knížete sklízela milostný mok opouštějící severskou kundu. Nato se Mony nahý položil na postel, strhnuv před tím z rozehřáté ženy košili. Švédka na něj nasedla a jeho pyj vnikl hluboko mezi oslnivě bílá stehna. Masivní a tuhá Švédčina sedínka se rytmicky zdvihala. Kníže vzal jedno z jejích ňader do úst a jal se sát mateřské mléko. Ani Tatar nezůstal nečinný a svištícím prutem sázel šlehavé rány na panímandu hluchoněmé, čině její požitek aktivnějším. Tepal jako posedlý, porývaje nádhernou sedínku šrámy neuctivě poznamenávaje krásná bílá a tlustá ramena a zanechávaje pruhy na zádech. Mony měl sice již něco za sebou, nicméně při souloži osvědčil pozoruhodnou výdrž a němá, podněcovaná pruty, si za dobu, co hájil post, užila patnáctkrát po sobě.“

Román 11 tisíc prutů v sobě kombinuje skandálnost s roztomilostí a hravostí. Slovní novotvary a překvapivé obraty, které jsou takřka typické pro celou Apollinairovu tvorbu, jsou zde hojně zastoupeny stejně jako nadsázka a černý humor. I sadomaso může být vtipné a i kdybyste to neřekli, u bičování se můžete válet smíchy. Nejen porno, ale i smích osvobozuje.

Autor: Gilbert