Už na základce jsme se dozvěděli, že existuje celá řada slohových útvarů, které mají svá specifika. Když tedy čtete nadpis tohoto článku, možná si říkáte, že jsem se dočista zbláznila. Jak vám můžu radit s psaním textu, když ani nevím, jaký text máte v plánu vytvořit? Světe div se, můžu. Domnívám se totiž, že proces psaní doprovází jakési „textové univerzálie“, jež jsou platné nejen pro různé druhy textů, ale i pro různé jazyky. Na základě těchto všeobecných pravidel jsem dala dohromady 4 tipy, jak psát perfektní texty. Není čas otálet, pojďme si je představit!

Mimochodem, některé body nejsou zcela slučitelné se školním řádem, proto je doplňuji o vhodnější alternativy.

1. Mějte jasnou představu

Co – jak – komu. Tohle je hodně zjednodušená, ale pro naše potřeby naprosto dostačující linka komunikačního modelu. Právě podle ní pisatelé vytváří své texty. Odlišují se však v tom, jak moc mají tuto linku promyšlenou. Pokud si ji jasně definují a drží se jí, je to první krok k úspěchu. V opačném případě vznikají textové mišmaše, které se stávají terčem posměchu, třeba v různých facebookových skupinách.

Na to, abyste tuto linku vytvořili a následovali ji, naštěstí nepotřebujete nic speciálního. Někomu stačí, když ji má v hlavě jako nějaký myšlenkový konstrukt. Mně osobně se však osvědčilo vzít do ruky tužku a papír, do nějž vyryju všechny svoje myšlenky. Psaní rukou je totiž léty osvědčený a nesmírně efektivní způsob, jak zapojit mozkové závity.

🎓 Při psaní textů ve škole tento bod realizujete vytvořením osnovy nebo myšlenkové mapy na pomocný papír.

2. Důvěřujte, ale prověřujte

Během psaní dřív či později narazíme na něco, v čem nemáme úplně jasno. Píše se skombinovat nebo zkombinovat? Jdeme na večeři k tchánu nebo k tchánovi? Takových otázek si můžeme klást nekonečně mnoho. Mnozí pisatelé si prostě vyberou možnost, která jim osobně přijde správná. A jiní, ti mazanější, zavítají (v případě, že píšou česky) na Internetovou jazykovou příručku.

Internetová jazyková příručka je modla všech češtinářských nadšenců. Její využití najde ale i běžný smrtelník, který zkrátka nechce, aby jeho texty oplývaly chybami. Vyskloňuje vám jakékoliv podstatné jméno, vytvoří přechodníky od sloves, taky uvede definice slov podle stěžejních českých slovníků. Vedle toho obsahuje i výkladovou část, v níž naleznete třeba pravidla pro psaní velkých písmen. Umí toho zkrátka mnoho. Stačí pár kliknutí a stane se z vás jazykový guru.

🎓 Ve škole zpravidla prověřují učitelé, a to naše jazykové znalosti. Při psaní slohových prací (zejména maturitních) by ale studenti měli mít možnost nahlédnout do Pravidel českého pravopisu, kde si mohou prověřit to, co zrovna potřebují.

3. Nechte text odležet jako těsto na vánoční cukroví

Ač to pro někoho může být zdrcující, okamžikem, kdy text dopíšete, práce nekončí. Tedy pokud chcete, aby text za něco stál. Těsto na vánoční cukroví sice můžete dát do trouby hned po jeho vytvoření, ale dost možná z ní vytáhnete něco, co k jídlu rozhodně neláká. Podobně to funguje i s texty.

Když text dopíšete, jděte se věnovat něčemu jinému, aspoň na okamžik. Vyvenčete psa, ukliďte si v kuchyni… Až k textu usednete znovu, budete mít „čistou hlavu“ a tím pádem i střízlivější pohled při editaci. Myslete také na to, že škrtání je kámoš, ne nepřítel.

🎓 Možnost nechat text odležet je ve školním prostředí omezenější. Já jsem při psaní slohovek dost často odcházela na záchod. 😅 Stačí ale, když se na chvíli kouknete z okna a svou pozornost prostě přenesete jinam.

4. Čtěte nahlas

Ano, tohle myslím naprosto vážně. Četba nahlas je skvělý detektor chyb a nepřesností. Je totiž pomalejší než četba „v duchu“, takže jednotlivým slovům věnujete více pozornosti. Jejím prostřednictvím snadno odhalíte nejen chyby ve slovosledu, ale i další detaily, které se dají pouhým okem snadno přehlédnout. Jednoduše platí, že pokud text lahodí vašemu uchu, je vysoká pravděpodobnost, že bude lahodit i oku čtenáře.

🎓 Kdybyste při vyučovací hodině nebo maturitní písemné zkoušce začali číst svůj text nahlas, rozhodně byste se nesetkali s pozitivním ohlasem, ať by váš text byl sebelepší. Ve škole proto bude muset stačit, když si po sobě text důkladně (a klidně několikrát!) přečtete.

Pokud jste si tedy někdy kladli otázku, jak se stát textovým mistrem, toto jsou moje odpovědi v podobě čtyř tipů. Je super, že je uplatníte jak při psaní motivačního dopisu svému potenciálnímu zaměstnavateli, tak při práci na sbírce povídek. Možná se to na první pohled nezdá, ale lze je uplatnit i na delší texty, jako jsou třeba diplomové práce (respektive na jejich dílčí pasáže, z nichž sestávají).

Máte nějaké další tipy, jak svůj písemný projev vytříbit?